Posilování je rozhodně jednou z výborných fyzických aktivit, která prospívá nejen vzhledu, ale i celkovému zdraví. Vrcholová kulturistika a naopak také chyby spojené se začátečnictvím však mají rovněž své stinné stránky.
Nejde jen o v médiích často propírané zneužívání stimulantů a steroidů, existují i další rizika. Mnohé z tréninkových praktik paradoxně nezlepšují výsledky a výkonnost, nýbrž mohou být zdraví škodlivé. V tomto článku si uvedeme, jaké to jsou, a jak se jim vyhnout.
Trénink na lačný žaludek a dehydratace
Spousta lidí cvičí s prázdným žaludkem, protože se domnívá, že tak spálí více tuku. Jenže ve skutečnosti organismus nevyužívá při fyzické aktivitě jako hlavní palivo (zdroj energie) tukové zásoby, ale sacharidy.
Trénink o hladu navíc může vést k nízké hladině cukru v krvi, závratím a v horším případě ztrátě vědomí. S tím souvisí také dehydratace.
Mnoho kulturistů se snaží „vypotit“ posledních pár kil, aby se při soutěži vešli do správné kategorie a dělají pro to až bláznivé věci: jezdí na stacionárním kole v sauně, užívají diuretika nebo si dokonce těsně před vystoupením dají sklenku vína. Někteří jedinci pak musí být odneseni na nosítkách.
30-60 minut před cvičením je tedy vhodné dát si malou, lehce stravitelnou svačinu, složenou z komplexních sacharidů, jako je ovoce, zelenina, celozrnný chléb, rýže či těstoviny a po celou dobu samozřejmě dodržovat (zvýšit) pitný režim v podobě ideálně čisté vody.
Špatné provádění cviků
Existuje řada nesprávných technik při vzpírání, které mohou být nebezpečné, např. příliš rychlé pohyby při benchpressu (to zbytečně zatěžuje šlachy a vazy, protože vstřebávají všechen tlak), zapojení dolní části zad při zvedání závaží a pochopitelně podcenění své aktuální formy (mnoho lidí se stále snaží zvýšit maximum uzvednuté váhy, ačkoli na to není připraveno).
Pokud si nejste jistí, jak provádět určité cviky, poraďte se s trenérem. Nejlepší je, když vás bude zpočátku sledovat a případné chyby opravovat.
Přetrénování
Mnoho aktivních sportovců zapomíná na dny volna mezi tréninky. Nedostatečný odpočinek vede k celé řadě vedlejších účinků: únava, podrážděnost, náladovost, deprese, úzkost, nechutenství, úbytek na váze, nevolnost, bolesti svalů a kloubů, vyšší riziko zranění, zpomalené reakce, větší náchylnost k onemocnění a vlastně horší výkonnost a výsledky samotné.
Je nezbytné naslouchat svému tělu. Jestliže člověk po tréninku necítí dobrou náladu a zvýšenou energii, nýbrž únavu a bolest, měl by svůj cvičební program změnit (dopřát si více odpočinku).
Nadměrná konzumace proteinů
V soutěžní sezóně zvyšují kulturisté příjem bílkovin až na 1,7-2 g na půl kila své hmotnosti. Proteiny jsou sice významnou složkou výživy, ale jejich přemíra může mít i negativní efekty, jako zvýšení hladiny homocysteinu, vedlejšího produktu metabolismu bílkovin, který je rizikovým faktorem vzniku srdečních chorob, nevratné poškození ledvin nebo zvýšené riziko osteoporózy.
Ani aktivní kulturisté by neměli konzumovat více než 1,7 g proteinů na půl kila své váhy, u střední a mírné formy tréninku by to mělo být 0,8-1 g.
Užívání nebezpečných látek
Vedlejší účinky efedrinu, zahrnující rovněž infarkt, mrtvici a chronickou otravu projevující se pocením, nechutenstvím, svíráním hrudníku, podrážděností a náhlými výbuchy vzteku, jsou dobře zdokumentované. Také „bezefedrinové“ spalovače tuků a stimulanty často obsahují složky s velmi podobnými vlastnostmi.
Anabolické steroidy zas mohou vést k vážnému poškození jater a srdce, smrštění varlat, růstu prsou, bolesti při močení, vysokému krevnímu tlaku, předčasnému plešatění, otokům nohou a chodidel, impotenci a sterilitě.
V případě, že sportovec trvá na doplňcích „zvyšujících výkon“, měl by pečlivě číst jejich složení, popř. se poradit před jejich užíváním s lékařem. Další možností je vzít si před tréninkem mnohem méně škodlivou kofeinovou pilulku.
Ať už posilujete aktivně nebo rekreačně, mějte tato rizika na paměti. Vrcholová kulturistika může být skvělou motivací, ale má i stinné stránky, které mohou být zdraví a dokonce života ohrožující.
