Zeptali jste se někdy sami sebe, jak jste na tom s vnímáním vlastního těla jako celku? Dali jste se na zdravou výživu, sportujete každý den a zdravý životní styl se stal vaší životní náplní?
V tomto případě byste si měli položit otázku, zda je vaše nadšení pro pohyb a zdravou stravu stále v únosné míře a jestli nehraničí s některou z obávaných psychických poruch.
Poruchy příjmu potravy jsou totiž den ode dne častější, a kdo je zažil nebo zažívá tak zajisté potvrdí, že tato porucha vnímání vlastního těla je mnohdy i horší, než některé nemoci fyzického původu.
Mezi poruchy příjmu potravy patří asi nejvíce známá anorexie (správně anorexia nervosa), bulimie, a záchvatovité přejídání, ale i méně známé poruchy jako jsou například orthorexie, posedlost zdravou a chemicky neupravenou stravou a bigorexie, kterou můžeme jinak nazvat i dismorfofobická porucha nebo Adonisův komplex.
Posedlost vlastním tělem
V tomto článku se zaměříme na poslední zmiňovanou poruchu, a to bigorexii.
Tato psychická nemoc má spoustu společných rysů s ostatními poruchami příjmu potravy, je to zejména zvýšené zabývání se fyzickým vzhledem, časté kontrolování hmotnosti a patologická posedlost jídlem.
Pro tyto jedince už strava není pouze součástí života, ale stává se postupně jejich jedinou náplní. Nedokáží myslet na nic jiného než na to co, kdy, kde a kolik sní, což zanechává šrámy nejenom na jejich psychické pohodě, ale poznamenává je to i v osobním, pracovním, partnerském a celkovém sociálním životě.
Posilování až do skonání
Bigorexií trpí převážně muži, ale nemoc není výjimečná ani u některých žen. Jedinci trpící touto poruchou jsou zaujati svým fyzickým vzhledem a vůči okolí trpí pocitem méněcennosti, přesněji „malosti“.
Bigorektici se snaží především nabrat nadbytek svalové hmoty, aby se vyrovnali svým duševním ideálům a snům o dokonalé postavě.
Často jsou jejich vzorem filmové hvězdy či superhrdinové. Tito lidé fyzické aktivitě – nejčastěji silovému tréninku – věnují až abnormální množství času a mnohdy si nedávají ani potřebné pauzy pro celkovou regeneraci organismu.
Často se tito lidé věnují kulturistice, při níž jsou nadměrné tělesné proporce vyžadovány a jejich psychické vyznání se tak může stát jejich koníčkem.
Pokud si však bigorektici stanovují tréninkový a výživový plán sami podle toho, jak se jim to hodí, často na sebe kladou až příliš vysoké nároky a své tělo někdy nevědomky nenávratně poškozují.
Díky nedostatečnému odpočinku a nadměrné zátěži dochází k přetěžování celého pohybového aparátu, kostí a kloubů nevyjímaje.
Proteiny, proteiny a zase proteiny
Součástí úmorného cvičení je při bigorexii také neadekvátní jednostranný jídelníček, založený především na proteinech (bílkovinách).
Tito lidé se snaží vyloučit ze své stravy vše, co by jim mohlo křížit cestu za vysněnými tvary a mnohdy proto nesmyslně vyřazují z jídelníčku veškeré tuky a sacharidy, které jsou však nezbytné pro všechny fyziologické pochody v našem těle.
Nadměrný přísun bílkovin řeší také potravinovými doplňky a preparáty, v horším případě i zakázanými látkami, jako jsou anabolické steroidy.
Anabolické steroidy jsou deriváty androgenů – mužských pohlavních hormonů a ve zvýšeném množství jsou velmi nebezpečné i pro zdravý organismus. Při dlouhodobém užívání mohou způsobovat poškození jater a srdce či sníženou funkci varlat až impotenci.
Ženy nepotěší také fakt, že jsou zodpovědné za zvýšené vylučování mazu a tím můžou přispívat k rozvoji závažného akné, nebo podporovat vypadávání vlasů.
Nadměrná zátěž pro tělo
Díky nevyváženému jídelníčku a celkovému jednostrannému přetěžování zažívacího systému si tak do budoucna koledují o velké zdravotní problémy. Dochází zejména k přetěžování jater a ledvin, které nestíhají zpracovávat a vylučovat nadměrné množství přijatých bílkovin.
Při nadměrné konzumaci masa jako zdroje bílkovin se v těle může vyskytovat nadbytek kyseliny močové, což svědčí pro nemoc králů častou zejména u našich předků – dnu.
Buďte k sobě upřímní
Pokud tito lidé nenaplní svá předsevzetí o svalnatém a dokonalém těle, stejně tak jako anorektici či bulimici budou trpět výčitkami a pocity selhání. Tyto pocity můžou vyústit až v různě závažnou depresi, která bude mít rovněž podíl na celkové kvalitě jejich života.
Jestliže tedy máte podezření, že touto nemocí trpíte vy, nebo někdo ve vašem okolí, obraťte se co nejdříve na odborníka, který udělá vše pro to, aby vás ze začarovaného kruhu dostal co nejrychleji ven. S touto nemocí, stejně tak jako s ostatními poruchami příjmu potravy není radno si zahrávat, často totiž končí fatálně.
Na druhou stranu, pokud vyznáváte zdravý životní styl a pravidelně cvičíte, neznamená to hned, že trpíte bigorexií. Je důležité, rozlišit hranici mezi udržováním se v kondici a v patologickém chování. Pokud si nejste jisti, obraťte se na někoho, kdo tomu rozumí dříve, nežli bude pozdě.
