Všichni víme, že pravidelný pohyb prodlužuje život, ale kdyby se vás někdo zeptal, zda je horší sedavý způsob života nebo kouření, znali byste odpověď?
Nedávná studie dr. Waela Jabera, kardiologa z Clevelandské univerzity v USA a jeho týmu přichází s překvapivým zjištěním, že nedostatek pohybu může být pro zdraví nebezpečnější než užívání návykových látek.
Průběh studie
Vědci zpětně zkoumali 122 000 pacientů, kteří se v letech 1991 až 2014 účastnili testování na běžeckém trenažéru na Clevelandské klinice.
Někteří cvičili pravidelně a intenzivně a na trenažéru dosahovali dobrých výsledků, zatímco jiní se tréninku spíše vyhýbali a nevedli si moc dobře. Právě u těch se zjistilo, že mají horší prognózu než lidé s vysokým tlakem, diabetici či kuřáci.
Studie naopak vyvrátila přesvědčení, že to intenzivní a náročný sport je zdraví škodlivý, což si také mnoho lidé myslí.
Výhody pravidelného cvičení se navíc projevily jak u mužů, tak u žen (ačkoli u něžného pohlaví výrazněji) a bez ohledu na věk.
Dle výzkumníků nezáleží na tom, jestli je vám 20, 40 nebo 80, prospěch z pohybu budete mít tak jako tak. Sami však byli šokováni tím, že jeho nedostatek je rizikovější než kouření, cukrovka či dokonce onemocnění v konečném stadiu.
Riziko předčasného úmrtí je dokonce o 390 % (!) vyšší u těch, kdo se nehýbou nebo hýbou jen sporadicky v porovnání s těmi, kteří sportují pravidelně.
Jak často se hýbat?
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) by se dospělý člověk měl týdně věnovat alespoň 150 minut (nejlépe 300 minut) středně náročné aerobní činnosti, popř. 75 minut (nejlépe však 150) intenzivnímu pohybu.
Lidé, kteří mají sedavé zaměstnání, by měli rozhýbat své tělo. Vhodné je se co hodinu projít po kanceláři, protáhnout se, případně provést lehčí strečink.
Jaké aktivity jsou vhodné?
Tzv. aerobní cvičení vás donutí hluboce dýchat a zapojit všechny velké skupiny svalů. Probíhá v pravidelném tempu minimálně čtvrt hodiny, je provozované střední intenzitou se zvýšenou tepovou frekvencí.
Jeho hlavními přínosy jsou:
- menší riziko vzniku srdečních chorob
- nižší krevní tlak
- snížení cholesterolu a tuku v těle
- zvýšený oběh a zlepšení výkonu srdce a plic
Mezi aerobní aktivity patří:
- jogging
- plavání
- in-line bruslení
- běh na lyžích
- jízda na kole i rotopedu
- aerobic
- spinning a různé druhy kardiofitness.
Existuje tedy celá škála činností, z nichž si může každý vybrat, co ho bude nejvíce bavit a naplňovat.
