Makrobiotika je způsob stravování a životní styl pocházející z Japonska. První zmínky o něm ale najdete už v Hippokratových spisech a na konci 18. století v německých lékařských knihách. Je založený na taoistické filozofii jin a jang.
Ve 20. století v Evropě a USA zpopularizoval makrobiotika japonský vojenský lékař Sagen Išizuka, a poté jeho následovník, filozof George Ohsawa.
Slavné osobnosti, které makrobiotika propagovali, byli například John Lennon i jeho japonská manželka Yoko Ono nebo Madonna.
Filozofie makrobiotiky
Příznivci makrobiotického stravování a způsobu života věří, že to, co jedí a jak je jejich jídlo upraveno, ovlivňuje fungování těla a celkové zdraví.
Špatné stravovací návyky a hektický životní styl jsou podle nich příčinou mnoha chronických a civilizačních chorob. Makrobiotika mohou zdraví významně zlepšit stejně jako prodloužit život.
Makrobiotická filozofie není aplikována jen na jídelníček, ale na všechny životní aspekty. Je to komplexní systém využívající tradiční medicíny i vědy.
Princip jin a jang ve stravě
Makrobiotika je postavená na zákonu přitažlivosti a rovnováhy, jin a jang. Jde o dvě opačné síly, které se neustále doplňují. Zásadní je také výběr potravin, které tento koncept odrážejí.
Lze říci, že jin jídla jsou studená, méně slaná, rostou nad půdou a mohou být sladká. Jang potraviny jsou naopak pikantní, slané, teplé až horké a rostou pod zemí.
Výběr těchto jídel se mění spolu s ročním obdobím.
Povolené potraviny
Obvyklý makrobiotický jídelníček tvoří:
- z 50 % celozrnné obilniny (hlavně hnědá rýže, ale též ječmen, pohanka, oves a proso)
- ze 30 % zelenina (především tepelně upravená a kvašená, např. kapusta, brokolice, květák, bok choy-brukev čínská, ředkvičky daikon, dýně či tykve, nakládané okurky a zelí)
- z 15 % luštěniny (zejména fazole adzuki, čočka, cizrna, sója a výrobky z ní, např. tofu) a mořské řasy
- z 5 % polévky (1-2 šálky denně, především japonská miso)
Doplňkově lze konzumovat:
- ryby (halibut, treska, mořský jazyk, platýs)
- ořechy a semena
- ovoce (spíše z mírného pásma, jako jablka, třešně, bobulovité plody, hrušky + meloun)
- fermentované potraviny
Zakázané potraviny
- alkohol
- ostré koření
- rafinovaný cukr
- fruktóza a umělá sladidla
- káva
- mléčné produkty
- průmyslově zpracované pokrmy
Makrobiotika a aktivní životní styl
Cvičení (sportovní aktivity) je součástí makrobiotického způsobu života. Jeho povaha zapadá do zenové rovnováhy a nemá být extrémní.
Je důležité cvičit každý den cca půl hodiny, ale nepoškodit přitom své psychické, emoční a duchovní zdraví. Člověk by si měl pohyb užívat, mít k němu kladný vztah, a nebrat ho jako stresující nutnost.
Z Japonska pochází praxe zvaná Do-o-Raku (lze to zhruba přeložit jako „žijte, abyste si užívali řádu přírody“), která zahrnuje chůzi venku po přírodních površích.
Další typy cvičení
Zaměřujte se rovněž na cvičení, při kterém se naučíte správně ovládat dýchání: jógu (existuje mnoho druhů od meditativních po dynamické), pilates, plavání spojené s potápěním nebo tzv. chi chůzi a chi běh, což je chůze/běh „v rovnováze“, vychází z tai chi a učí lidi pohybovat se přirozeně, efektivně, lehce a bez zranění.
Je vhodné vybrat si jeden nebo více z těchto typů cvičení a věnovat se jim v rozumné míře několikrát týdně.
Výhody a nevýhody makrobiotiky
Makrobiotická strava a životní styl se zaměřují na boj proti nemocem, které vznikají z psychické nepohody a nesprávných stravovacích návyků.
Dle jeho příznivců udržuje vyvážené pH, posiluje imunitu, je prevencí proti rakovině, srdečním onemocněním a diabetu, zlepšuje zažívání, učí lidi relaxovat, správně dýchat a tím odstraňovat každodenní stres, pomáhá i při hubnutí.
Naopak někteří vědci a odborníci varují, že tento jídelníček je jednostranný, nevyvážený, neobsahuje dostatek klíčových výživných látek a tím je rizikový – může dojít až k vážné podvýživě.