Jak už z názvu vyplývá, nízkofrekvenční stravování souvisí s tím, jak často denně jíte. Právě o tom se vedou neustálé diskuze. Měl by člověk jíst 3x-4x za den nebo třeba 5x-7x?
V tomto článku se dočtete, jak různé frekvence ovlivňují metabolismus i organismus. Porovnáme také nízkofrekvenčního stravování (1-3 jídla denně) s jeho opakem, vysokofrekvenčním (5-7 jídel za den).
Kde se vzalo?
Vyznavači tohoto stylu se vlastně vrací k (pre)historickým dobám. V pravěku se lidé stravovali mnohem méně často než je tomu dnes. Pokud si nic neulovili, tak některé dny zkrátka a jednoduše nejedli.
Ve středověku se obvykle jedlo 2x denně (vydatná snídaně a večeře).
Teprve v dobách průmyslové revoluce se pro dělníky a zaměstnance různých závodů zavedl pravidelný oběd.
Je ovšem otázkou, jestli má pro člověka význam vracet se do „pravěku“. Organismus se totiž neustále vyvíjí.
Frekvence stravování a metabolismus
Populární tvrzení, že jezení menších porcí vícekrát za den zrychluje metabolismus, není tak úplně přesné. Důležitější je množství energie, kterou přijmete a vydáte (při trávení, fyzické či aerobní aktivitě). Vyjde tedy nastejno, zda sníte 3 jídla, která dohromady mají 800 kalorií nebo 6 jídel o 400 kaloriích.
Ze studií porovnávajících konzumaci většího počtu menších porcí a menšího počtu větších porcí vyplývá, že ani u jednoho neexistuje významný vliv na rychlost metabolismu.
Vstřebávání živin
U nízko a vysokofrekvenčního stravování je rozdíl ve vstřebávání základních živin (bílkovin a sacharidů). Proteinů dokážete strávit 8-12 g za hodinu. Zato cukrů 100 g, popř. 130 g glukózy + fruktózy (u tuků tato hranice není pevně stanovena).
Při nízkofrekvenčním stravování se tedy vyplatí přijímat méně sacharidů a více bílkovin, které pocházejí ze středně až déle vstřebatelných zdrojů (maso, vejce, mléčné výrobky). U rychle stravitelných zdrojů proteiny opustí trávicí systém dříve, než jsou strávené.
Hladiny cukru v krvi
Lidé se obvykle domnívají, že menší a častější porce denně hladiny cukru v krvi vyrovnávají a stabilizují. Naopak větší a méně časté porce způsobují jejich rychlé zvýšení i propad.
Vědecké studie však ukazují, že osoby, které zkonzumují menší počet větších jídel, mohou mít sklon k výkyvům, ale celkově je u nich hladina krevního cukru poměrně nízká. Jak jistě víte, jeho vysoké hladiny vedou k různým zdravotním problémům.
Pro koho je nízkofrekvenční stravování vhodné?
Z výše uvedených informací vyplývá, že nízká frekvence jídel se hodí pro ty, kteří drží ketogenní dietu (malý příjem sacharidů a velký příjem bílkovin a tuků) a další typy nízkosacharidových diet. Máme tím na mysli například: prediabetickou nebo diabetickou dietu. Zároveň je vhodná i pro ty, kdo chtějí ztratit nadbytečný tuk.
Naopak vyšší frekvence stravování bude spíše vyhovovat vegetariánům, veganům, příznivcům raw a paleo stravy. Také těm z vás, kdo držíte objemové a udržovací diety a čas od času i sacharidové vlny.
Výhody nízkofrekvenčního stravování
Výzkumy naznačují, že může mimo jiné snižovat pocity hladu a chutí spojených s kolísáním krevního cukru. Dále urychluje regeneraci, podporuje očistu střev a může být dobrou prevencí před jejich rakovinou. V neposlední řadě dokáže zabraňovat únavě.