Už jste několikrát slyšeli, že probiotika jsou zdravá a důležitá pro naše tělo a že jejich přísun bychom si měli alespoň trochu hlídat. Víte ale, na co jsou probiotika doopravdy dobrá a kde je vlastně najdeme?
V první řadě bychom si měli vysvětlit, že probiotika nejsou to samé co prebiotika, přesto je mnozí z nás velmi často zaměňují.
Věřte, že tyto dva pojmy od sebe nemají daleko, ale přesto bychom se je měli naučit rozlišovat.
Živiny pro naši mikroflóru
Prebiotika jsou látky, které se nenatráví v tenkém střevě a díky tomu mohou v tlustém střevě působit jako potrava pro „hodné“ bakterie – probiotika. Slouží jim tedy pouze jako živina a podporují jejich přirozený růst.
Prebiotika jsou ve většině případů oligosacharidy nebo polysacharidy a přijímáme je spolu s potravou.
Bakterie nejsou jenom škodlivé
Probiotika jsou však bakterie patřící do skupiny bakterií mléčného kvašení, které se nachází jako přirozená mikroflóra v tlustém střevě, kde mají mnoho funkcí příznivých pro náš organisus.
Uplatňují se jako ochranný systém, bránící přilnutí patogenních druhů bakterií ke střevní sliznici a tím zabraňují vzniku některých onemocnění a nežádoucích procesů v těle. Mezi tyto bakterie patří zejména kmeny Lactobacillus, Bifidobacterium a Enterococcus.
Probiotika musí být natolik odolná, aby dokázala projít trávicím traktem bez poškození až do tlustého střeva, kde plní svoji ochrannou funkci. Zde se přichytí na sliznici a v příznivých podmínkách se dále množí.
Vitamíny nepříjímáme pouze v potravě
Kromě pozitivního vlivu na imunitu se tyto bakterie mnohdy účastní i jiných fyziologických dějů, jako je například syntéza vitamínů skupiny B a K nebo pomoc při trávení mastných kyselin přijatých z tuků či rozkladu jiných škodlivých látek.
Probiotika také mohou dopomoci přeměně dusičnanů na dusitany, čímž nás chrání třeba před vznikem karcinomu tlustého střeva (kolorekta), který je jedním z nejčastěji se vyskytujících nádorů.
Zázrační pomocníci
Nejčastěji se s doporučením užívat probiotika setkáme při bakteriálních onemocněních léčených antibiotiky, jelikož tyto léky mohou kromě škodlivých bakterií ničit i naší normální mikroflóru ve střevě a tím způsobit přinejmenším zažívací problémy.
Poškození normální střevní mikroflóry antibiotiky se nejčastěji projevuje jako průjem či zácpa, ale v některých případech se můžeme setkat i s infekcemi močových cest nebo zánětlivými chorobami střev.
Probiotika mohou rovněž snižovat vstřebávání cholesterolu a tím nás chránit nejenom před vznikem kardiovaskulárních onemocnění.
Tyto hodné bakterie také okyselují střevní obsah, snižují pH a tím zlepšují vstřebávání některých minerálů, například hořčíku a vápníku.
Myslete na svoji imunitu
Zdravou střevní mikroflóru bychom si ve vlastním zájmu měli udržovat nejenom při braní antibiotik, ale i tehdy, když zrovna žádnou nemocí netrpíme. Můžeme si tak nejenom zlepšit zažívání, ale také celkově posílit obranyschopnost našeho těla.
Pokud se rozhodnete probiotika užívat při současném braní antibiotik, pokuste se je brát vždy alespoň s dvouhodinovým časovým odstupem.
Na co se zaměřit?
Nevíte, kde probiotika vlastně najdete? Buďto si je můžete zakoupit jako doplněk stravy v lékárně, což se doporučuje zejména jako prevence při současné antibiotické léčbě, nebo střevních problémech.
Probiotika ale najdete také jako přirozenou složku některých potravin, zejména v zakysaných mléčných výrobcích kam patří jogurty, kefírová mléka, ale i tvrdé sýry. Patří sem však také zelenina zkvašená mléčným kvašením jako je zelí, okurky nebo pickles.
Jistý obsah probiotik mají i fermentované sojové produkty nebo některé hotové potraviny pro děti, obohacené o tyto zdravé bakterie.
Významným zdrojem prebiotik (živin pro probiotika) je mateřské mléko, pozor by si proto měli dávat i maminky které nekojí a svým potomkům podávat probiotika ve formě doplňků stravy určených pro miminka.
Probiotika mohou u dětí navíc působit preventivně nebo zmírňovat alergie, atopický ekzém i intoleranci vůči laktóze – mléčnému cukru.
